Monika & Martin & Matylda

Ahoj moto-tuláci 🙂

Jmenujeme se Monika a Martin, jsme z Prahy a už pár let nás všude statečně a věrně doprovází naše modrá Matylda. Milujeme cestování… hned třemi způsoby – vandry po Čechách, výpravy s Matyldou a cesty s báglem…dál než dojede auto (limitem je hlavně čas) – zatím jsme prošmejdili v JV Asii Laos, Thajsko a Kambodžu.

Počátky našeho toulání spadají do přelomu 80. a 90. let, kdy jsme jezdili na vandry s usárnou a celtou. Potom co přišly děti, jsme dřevěnou postýlku nastěhovali do stařičké obytné Avie „Aviví“ a v toulání dalších pár let pokračovali takto. Náš rádius se zvětšil AŽ na Slovensko!!!

Další etapou byl kombík Ford Escort… kam jsme se v případě nepřízně počasí vešli i všichni čtyři…naše rodina včetně dětí se stávala stále odolnější 🙂. V této etapě jsme důkladně projezdili Alpy, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko a Černou Horu. Čím byly děti větší, tím byly sice odolnější, ale zároveň také zabíraly víc místa.

Takže v roce 2008 jsme začali hledat to pravé obytné autíčko pro naše další cesty. A protože naše začátky v obytné Avii byly nezapomenutelné, bylo jasné, že hledáme bydlíka – tak malého, aby podjel klandry na cestičkách vedoucích k moři (které tam brání vjezdu karavanů). Tak krátkého, aby na trajektech spadal mezi osobáky a měl to levnější. Tak spolehlivého, aby nás nikdy někde nenechal a samozřejmě tak velkého, aby se dal uvnitř dobře upravit a obývat. Bohužel tenkrát jsme byli zelenáči a na jeden (z dnešního pohledu) nejdůležitější prvek jsme zapomněli – a to, aby auto bylo 4×4 🙁

Pořídili jsme si osm let staré, modré autíčko s čitelnou historií života – v garáži u důchodců, kteří ho velmi pěkně opečovávali. Dovnitř auta jsme svařili kovovou odklápěcí konstrukci, která byla vymyšlená přímo na míru tak, aby se pod ní vešly bomby s vařičem, dva 20l. kanistry na vodu a sprchu, přepravky s jídlem, oblečení a zásoby vod a piv na cestu. Tím začalo to skutečné cestování. Projezdili jsme křížem krážem Alpy, Korsiku, Sardinii, Sicílii, Itálii, Kalábrii, celé vnitrozemí Řecka a ostrov Peloponés.

Děti odrostly a od roku 2013 se touláme zase jen ve dvou…a má to své nesporné klady 🙂 Naše cesty tím získaly jasný off-roadový nádech a rádius se opět značně zvětšil. Nikdy jsme neměli rádi masový turismus a tak se cesty otáčejí stále více k východu. Albánie nás doslova uchvátila a ohromila svou nádherou a divokostí. Bohužel jsme tu poprvé narazili na naše terénní limity a museli se smířit s tím, že ač má naše Matylda statečné srdce „offrouďáka“, všude se prostě nedostane. Přesto se vyškrábala na místa, kde míjející posádky teréních aut nechápali, co tam děláme a hlavně jak jsme se TAM kruci dostali 😀

Minulé léto (2015) jsme podnikli zatím nejdelší moto-cestu a během necelého měsíce zdolali 11.626km severem Turecka do Gruzie a přes východ a jih Turecka zpět. Cesta byla nezapomenutelná a jsme neskutečně rádi, že jsme jí ještě stihli, protože dnes je situace v tamním regionu zas o dost horší. Viděli jsme nádhernou přírodu, architekturu a starobylé památky a zejména zažili spoustu hezkých setkání s neskutečně milými a pohostinnými lidmi.

Některým z vás je možná naše Matylda povědomá – a není se co divit… na podzim minulého roku nám jí nějaký hajzl ukradl u baráku. V naprostém zoufalství jsem pustila do světa internetu a hlavně na FB prosbu o nalezení. Pověsila jsem tuto zprávu s fotkami úplně všude – do cestovatelských skupin, ke kamióňákům, k motorkářům, k Žlutým trabantům…a sdílelo to neskutečných několik tisíc lidí. ZNOVU TÍMTO DĚKUJI A NEPŘESTÁVÁM BÝT VDĚČNÁ!!! Za tři dny jsme naše autíčko našli díky jednomu telefonátu a všímavosti dotyčné. Stálo zaparkované 5km od nás a asi čekali, jestli v sobě nemá zabudovanou GPS, než ho definitivně odvezou (nemělo). Ten den se stal zázrak a já od té doby věřím na Mikuláše 😀 Dá se říct, že zabezpečenější motorové vozidlo než naše Matylda v současné době neexistuje 🙂 🙂 🙂

Největším snem do budoucna je velká cesta do Uzbekistánu a Kyrgyzstánu a Kazachstánu, kdy nebudeme tlačení časem. Snad se nám to také jednou podaří. Země jako Španělsko, Portugalsko, Irsko, Skotsko a Skandinávii si necháváme v záloze na stáří. Když počítám ještě všechny země „v doletu“, které musíme rozhodně taktéž vidět…budeme muset žít tak nejmíň do 300 let 🙂 Přejeme vám spoustu krásných cest! M&M&M

Kontakt:
fb: Monika Židlická

Na Lade všade

Ahojte!

Veľa ľudí sa nás neustále pýta na náš jesenný trip Talianskom, preto sa pokúsim trochu Vám ho priblížiť.

Chceli sme spolu stráviť aktívnu dovolenku, preto sme sa vybrali na návštevu k mojej kamarátke do Kalábrie. Namiesto lietadla sme však vzhľadom na veľkú vzdialenosť zvolili netradičnú formu prepravy – autom, ale nie hocijakým. Naša LADA 2102 sa prejavila ako dôveryhodný a spoľahlivý člen rodiny.

Celý náš trip sme plánovali kým sme boli pracovne odcestovaní v zahraničí a Lada bola zakúpená na Bazoši v nepojazdnom stave, domov nám ju doviezli na odťahovke a na dvore čakala, kým sa nevrátime zo zahraničia. Dva týždne sme strávili prípravami a intenzívnou prácou na aute.

Lada dostala overený motor 1,5 aj s odľahčeným duralovým zotrvačníkom z našej nedeľnej Lady 2103, 5-kvaltovú prevodovku a dlhší diferenciál s pomerom 4:1 (pre väčšie pohodlie na diaľnici a menšiu spotrebu). Ďalej boli kompletne vymenené brzdy (okrem bubnov) a poopravovaná elektrika. Pôvodné ostali len čapy, ktoré sa začali extrémne ozývať po 1500 km a museli sme ich vymeniť po ceste 😀 Výbavu sme doplnili o 2 záhradky na streche, spáľňovú úpravu s rozkladacou posteľou a záclonkami, teplovzdušné Webasto kúrenie, digitálny teplomer a 3 zapaľovače, aby sme udržali naše 4 telefóny a Gopro stále nabité.

Počas nášho tripu sme chceli spoznať čo najviac známych talianskych miest a myslím, že zámer nám vyšiel. Pre zábavnejšie blúdenie mestami sme si zrenovovali dva staré bicykle – Sobi 20 a skladačku Esku, tie sme naložili na záhradku a vydali sa na cestu.

S Ladou sme strávili krásnych 18 slnečných dni na cestách, spravili neuveriteľných 5 800 km a spállili 490 litrov benzínu. Navštívili sme Benátky, Florenciu, Pisu, Rím, sopku Vezuv, Pompeje, Positano, Tropeu, sicilsku Taorminu, Cataniu a Syrakúzy a po ceste domov sme sa zastavili v Matere, Alberobelle a San Maríne.

Spoznali sme kultúru jednej z najkrajšich a najpestrejších krajín sveta, povestný temperament Talianov, ich chaotickú premávku, kde sa nepoužívajú smerovky a značky nemajú žiadny význam, ochutnali výbornú taliansku kuchyňu a pravú pizzu a na vlastné oči sme videli bohatstvo severu a biedu a chudobu južnej časti krajiny.

Náš prvý trip na LADE 2102 sme ohodnotili na výbornú, zanechal v nás kopec neopakovateľných zážitkov, nových skúseností a úplne iný pohľad na trávenie dovolenky.

Preto už dnes plánujeme ďalší trip, tentokrát jarný, POĽSKO 2016. Naďalej nás môžete sledovať na našej FB-stránke NA LADE VŠADE a ak sa chcete tripu zúčastniť s nami, stačí dať vedieť 🙂

Kontakt:
facebook: naladevsade

Fiatkári 126 Bratislava

Ahoj všetci.

Sme partia nadšencov značky vozu Fiat 126p a jeho variácií. Po väčšine naše prvé auto. Je to dvojvalec, chladený vzduchom. Bubnové brzdy vpredu aj vzadu a objem 650 ccm. Niekoľko rokov sme sa učili, spoznávali naše male terénne užasné zázraky na 4 kolesách. Postupne sme ich vylepšovali a opravovali. Celý čas sme uvažovali nad veľkou cestou, hlavne sme sa chceli dostať k moru. Padlo rozhodnutie 2006, že toto leto to dáme… Z pôvodných asi desiatich nadšencov sme vyrazili dve posádky nabalení dielmi so všetkým potrebným, značne obmedzeným rozpočtom a bez nejakého plánu. Približný smer Chorvátsko, ale nakoniec sme sa dostali až na ostrov Hvar. Krížom cez Maďarsko, Chorvátsko – a hlavne mimo diaľnic. Po starých cestách a podla starých máp. Ďalšie leto prišlo na rad Rumunsko, ďalšie roky Taliansko a tak podobne. Momentálne sme všetci uložení na zimný spánok – deti a rodina, a chystáme naše autá na ďaľšie cesty. Romčo, Škrko, Stanka, a ja Feri.

Kontakt:
www.skrato.szm.com

Medvědi na cestách

Hospodský a bývalý památkář Martin a geografka a nadšená zahradnice Helena. Spolu se svérázným československým vlčákem Kibou se touláme po světě a pak se zase vracíme do našeho rodného Kokořínska. Máme rádi dobré jídlo a dobrý spánek a tak není divu, že se naším vzorem stali medvědi. A to nejen pro jejich elegantní styl života, kdy půlku roku prospí.  nás v různých formách provázeli celým dosavadním společným soužitím tak dlouho, až jsme se jimi prostě sami stali!

Proč cestujeme autem?
Když jsme přemýšleli, kam se bude náš cestovatelských životopis ubírat dále, shodou všech možných okolností jsme se rozhodli z větší části opustit romantický klapot železničních náprav a proudové motory moderních letadel a zaměřit se na pohyb po čtyřech kolech. Samotný přesun autem pro nás ale není cílem našich cest. Auto bereme pouze jako ideální dopravní prostředek, ovšem stále si stojíme za tím, že nic není nad pohyb vlastní silou. Neholdujeme brázdění lesních cest a horských pěšin na čtyřech kolech. Vždy raději vezmeme v údolí batoh na záda, opustíme náš pojízdný hotel a vyrazíme do kopců po svých!

Co máme za sebou?
Naše autocestovatelská vášeň netrvá moc dlouho, ale i tak jsme se zvládli podívat po krásných balkánských kopcích v Bosně a Hercegovině, malebné krajině italské Umbrie nebo hobitích kopcích anglického Walesu. Ale hlavně jsme v roce 2015 podnikli vysněnou cestu přes Polsko, Pobaltí, širé Rusko až do magického Mongolska a zpět domů přes pustý Kazachstán a krásný a hornatý Kyrgyzstán!

Kontakt:
www.medvedinacestach.cz
www.facebook.com/medvedinacestach